Za časů pánů z Bergova pobývala na hradě Trosky zapřisáhlá katolička Markéta, vdova po Otovi starším z Bergova, a její vnučka Barbora, která byla vyznavačkou kalicha. Kvůli odlišné víře se na sebe začaly zlobit. Každá z nich se odstěhovala do jedné z hradních věží a na dálku na sebe křičely a hartusily. Lidé, kteří jejich křik slyšeli, začali vyšší a štíhlé věži říkat Panna a menší, mohutnější Baba. Jejich hádky ukončila až smrt Markéty. Barbora zůstala sama, litovala svých činů a stýskalo se jí. Zoufalá a nešťastná pak skočila z vysokých hradeb.
