V okolí jednoho městečka v jižních Čechách rostla odedávna lupina. Abyste rozuměli, to je taková květina, kterou najdete převážně na loukách. A takových luk tam bylo požehnaně. A že ji tu nechali lidé v klidu růst, dala jim malý dárek. Vábila je k sobě sladkou vůní, a když se jí dotkli, začali být milí a přátelští. Ono městečko nemělo žádné jméno, což trápilo i starostu – mladého mlynáře Jakuba. Nakonec na to ale kápl: že tu byli lidé milí, městečko pojmenovali Milevsko.
